|
|
Riziko ztráty přenosu informací na operačních střediscích IZS
Venclovská, Barbora ; Zemanová,, Martina (oponent) ; Popelová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení rizik, která souvisejí s prací operátorů telefonických center tísňového volání 112. Práce je členěna na dvě části, kdy první část se zabývá teoretickými východisky provedené analýzy. Popisuje legislativu, integrovaný záchranný systém, operační střediska jeho základních složek a jejich fungování. V druhé části práce je provedena riziková analýza, která odhaluje závažná rizika. Zahrnuje také opatření, jejichž aplikace vede k eliminaci těchto rizik.
|
|
| |
|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
|
Informovanost dětí vybraných základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR
KRONIKA, Karel
Cílem bakalářské práce je prostřednictvím školních metodiků prevence rizikového chování zjistit, zda je v Jihočeském kraji informovanost dětí základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR dostačující. V teoretické části této bakalářské práce jsou v jednotlivých kapitolách popsány základní pojmy, právní normy a předpisy, které jsou nedílnou součástí této problematiky. Jedná se o popsání činnosti tísňové linky Policie České republiky, hlavní úkoly tísňové linky, technické možnosti, specifika tísňového volání ze strany dětí, komunikace a prevence rizikového chování u žáků základních škol. V praktické části byly stanoveny tři hypotézy. H1 - na základních školách je v rámci preventivních akcí ze strany Policie ČR tísňová linka 158 prezentována dostatečně. H2 - informovanost dětí základních škol o základních skutečnostech pro oznámení je dostatečná. H3 - na základních školách se v běžné výuce tísňová linka 158 prezentuje pouze v základním rozsahu školním metodikem prevence rizikového chování. Použita byla metoda kvantitativního výzkumu, kdy ke sběru dat byl použit online dotazník. Výběrový soubor byl tvořen školními metodiky prevence rizikového chování. Tento výzkum byl proveden na 53 základních školách v Jihočeském kraji. V provedeném výzkumu byly hypotézy č. 1 a č. 2 potvrzeny, kdy hypotéza č. 3 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukazují, že v Jihočeském kraji je informovanost dětí vybraných základních škol o poskytovaných službách tísňové linky Policie ČR dostačující.
|
|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Šamánková, Marie (vedoucí práce) ; Špunda, Jan (oponent)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Riziko ztráty přenosu informací na operačních střediscích IZS
Venclovská, Barbora ; Zemanová,, Martina (oponent) ; Popelová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení rizik, která souvisejí s prací operátorů telefonických center tísňového volání 112. Práce je členěna na dvě části, kdy první část se zabývá teoretickými východisky provedené analýzy. Popisuje legislativu, integrovaný záchranný systém, operační střediska jeho základních složek a jejich fungování. V druhé části práce je provedena riziková analýza, která odhaluje závažná rizika. Zahrnuje také opatření, jejichž aplikace vede k eliminaci těchto rizik.
|
|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Špunda, Jan (oponent) ; Šamánková, Marie (vedoucí práce)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva
Obadalová, Kristýna ; Rosická, Zdena (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro bakalářskou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše, jak z domácích, tak i zahraničních literárních zdrojů. Použité literární zdroje jsou v bakalářské práci důsledně citovány. Bakalářská práce se zabývá významem tísňových linek pro krizové řízení a ochranu obyvatelstva. Práce je zaměřena na mapování problematiky tísňových linek v České republice (zejména telefonní linky 112). Bakalářská práce popisuje systém linek tísňového volání, telefonní centra tísňového volání – jejich rozdělení, význam, kvalifikační požadavky na operátory TCTV 112. Cílem práce bylo posoudit současný stav v oblasti tísňových linek a jejich efektivního využití pro ochranu a záchranu lidských životů, lidského zdraví, majetku a životního prostředí. Získané teoretické znalosti autorky práce byly systematicky ověřeny v praxi na stáži TCTV 112 v Brně. Autorka si ověřila význam a fungování tísňových linek na výše zmíněných odborných pracovištích. Do bakalářské práce byly vytvořeny a zahrnuty vlastní návrhy na zvýšení efektivnosti TCTV 112. Významným prvkem práce byla možnost řízených rozhovorů s operátory tísňových linek, tím byly získány jedinečné informace. Součástí zpracované bakalářské práce byl také krátký průzkum občanů ohledně jejich znalostí a dovedností v souvislosti s tísňovým voláním.
|
|
| |
|
|
Příjem tísňového volání a vzájemná komunikace operačních středisek základních složek IZS.
LEBEDOVÁ, Klára
Vlivem narůstajícího množství hrozeb, které každodenně ovlivňují a lidské životy a zdraví, úměrně vzrůstá i potřeba jejich ochrany. Společnost je charakteristická svým rozvojem, regulací a snahou o zkvalitňování všech oblastí života prioritou jsou však právě život a zdraví. Součinnost a potřeba spolupráce při zdolávání událostí nejrůznějšího charakteru, si vyžádaly nutnost společného legislativního zajištění. Integrovaný záchranný systém nelze chápat jako pevnou instituci, ale je vyjádřením pravidel spolupráce, nástrojem pro vzájemnou součinnost a koordinaci jeho složek. Mimořádné události, které zasáhly území České republiky, ať již se jednalo o rozsáhlé povodně, větrné smrště, hromadné dopravní nehody nebo narušování veřejného pořádku, podrobily připravenost všech záchranných složek velké zkoušce a upozornily na problematické oblasti při zdolávání těchto událostí. Prvotní roli při odezvě na žádost o poskytnutí pomoci hrají operační střediska jednotlivých základních složek IZS. Tísňové volání tvoří jeden ze základních způsobů přijetí hlášení o vzniku mimořádné události a vyžádání pomoci složek IZS. Prostřednictvím této služby je zajišťována ochrana základních lidských práv: ochrana života a zdraví, přijatelné životní prostředí a ochrana majetku. V úvodu teoretické části práce je provedeno vymezení jednotlivých pojmů z prostředí integrovaného záchranného systému a problematiky operačního řízení na úrovni operačních středisek základních složek IZS. Dále je uveden systém příjmu tísňových volání a historický vývoj telefonních center tísňového volání 112. Další kapitola popisuje způsob zajištění interoperability v operačním řízení IZS. Poslední kapitola je věnována zavádění Projektu informačních systémů IZS. Hlavním úkolem tohoto projektu je zlepšení spolupráce mezi základními složkami a to zejména v oblasti příjmu tísňového volání. Tohoto zlepšení se dosáhne zejména modernizací informačních a komunikačních technologií, tak aby došlo ke sjednocení úrovně informačních systémů všech operačních středisek. Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Integrovaného operačního programu. I když je určen prioritně operačním střediskům základních složek, velkým přínosem bude i pro občany. Cílem práce je poukázat na důležitost a přínosy zavedení Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska základních složek IZS a zároveň upozornit na, z nich vyplývající, zkvalitnění služeb poskytovaných obyvatelstvu. Dále bylo provedeno zhodnocení prostředí příjmu tísňového volání a komunikace IZS před a po zavedení projektu. Výzkumná otázka byla stanovena na základě zvolených cílů, ve znění: Dojde zavedením Projektu informačních systémů IZS pro operační střediska ke zkvalitnění vzájemné spolupráce operačních středisek IZS a zároveň služeb poskytovaných obyvatelstvu? Výzkum problematiky probíhal formou kvalitativního výzkumu ve dvou částech. První částí bylo provedení rešerše dostupné literatury a platných legislativních norem. Vyvozené teoretické výsledky byly prakticky ověřovány prostřednictvím rozhovorů s vedoucími pracovníky operačních středisek jednotlivých základních složek IZS. Rozhovory byly zaměřeny na získání informací týkajících se jednak změn již proběhlých, nebo aktuálně probíhajících a to v rámci operačního řízení složky a zároveň operačního řízení v rámci IZS daného území. Tato praktická část je dále doplněna o přehledy tabulek, grafů a fotodokumentaci, které informují o současném technickém stavu operačních středisek a přehledy spolupráce integrovaného záchranného systému. Ze získaných výsledků byly zpracovány SWOT analýzy, které přehledně popisují stav operačního řízení před a po zavedení IS IZS. Zkoumaný soubor operačních středisek základních složek byl omezen na prostředí integrovaného záchranného systému na území Jihočeského kraje.
|
host ::
RSS.